Vztah Habsbursko-Lotrinské dynastie k Pražské konzervatoři




Dne 25. května 1820 ráčilo milostivě Jeho císařské Veličenstvo za své nejvyšší návštěvy v Praze vyslechnout na královském hradě pražském produkci žáků konservatoře, která dopadla k naprosté spokojenosti.
Jeho Veličenstvo nařídilo milostivě, aby byla rozdělena mezi žáky remunerace 500 zl. Zároveň podala Jednota žádost k Jeho Veličenstvu o propůjčení nových místností k potřebě konservatoře, k čemuž byl opět navržen klášter u sv. Jakuba.
Poznámka:
Výše uvedené řádky se týkají rakouského císaře a českého krále Františka I. Habsbursko-Lotrinského (1768-1835), panovníka habsburské monarchie v letech 1792-1835. Císař se zajímal o knihy - základ „rodinné fideikomisní knihovny“ pochází od něho- sbíral portréty a rád cestoval. Byl rodinného založení, svým dětem a vnukům se věnoval, kdykoliv to jen bylo možné. Zálibu v botanice a hudbě (hrál na housle) po něm podědil jeho nejstarší syn - císař a poslední český korunovaný král Ferdinand I.
Císař František I. patřil svou nemalou částkou mezi první dárce základního fondu České spořitelny, které se později stala také hlavním podporovatelem Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách resp. Pražské konzeravatoře a v roce 1885 postavila také pro Jednotu pražské Rudolfinum. 
Česká spořitelna zahájila činnost 12. února 1825 v Praze. Vzniku spořitelny předcházela výzva, uveřejněná v novinách už v roce 1823, k upisování základního fondu spořitelny, jenž by se pak stal zárukou budoucím
střadatelům, že nepřijdou o svoje peníze. Výše fondu byla stanovena na 12 000 zlatých konvenční měny. Mezi první dárce kromě císaře patřili šlechtici Rudolf kníže Colloredo-Mannsfeld (1772- 1843), který byl také zakládajícím členem Jednoty, August Longin kníže Lobkowicz (1797-1848), Jan Adolf II. kníže Schwarzenberg (1799-1888), Rudolf kníže Kinský (1802-1836), Josef hrabě Kolowrat-Krakowský (1795-1864) či Kristian hrabě Clam-Gallas (1771-1838), zakládající člen Jednoty. Z velkoobchodníků a bankéřů to byli např. Leopold Lämmel nebo Moritz Zdekauer.
Konservatoř byla během roku 1822 navštívena několika příznivci a vysokými osobnostmi. Mezi těmito Jeho císařská Výsost arcivévoda František Karel. Před tímto konala se jedna produkce na císařském hradě a druhá v bubenečském sále. Obě produkce sklidily nejvyšší chválu a žáci obdrželi dar 475 zl. vídeňské měny, které byly rovněž mezi ně rozděleny.
Poznámka:
Arcivévoda František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802-1878) byl třetím synem císaře Františka I., bratrem císaře Ferdinanda I. a spolu s manželkou Žofií Bavorskou (1805-1872) rodičem císaře Františka Josefa I.
***
V roce 1832 vyznamenán byl ústav ctí, že směl mezi své členy přijmout Jeho c. k. Výsost arcivévodu Karla, aspernského hrdinu, jenž zavázal se k ročnímu příspěvku 500 zl.
Poznámka:
Arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský (1771-1847) byl třetím synem římského císaře a českého krále Leopolda II. Je uváděno, že byl jediným výrazným vojenským talentem mezi Habsburky. Byl jmenován generálním místodržícím Nizozemí, polním maršálem, ministrem války a námořnictva, generalissimem, dědil titul vévody těšínského atd. Do povědomí se ale zapsal nejvíce tím, že francouzskému císaři Napoleonovi uštědřil první porážku na bitevním poli, když ho porazil v bitvě u Apern. Je také považován za jednoho z nejvýznamnějších vojenských spisovatelů 19. století.
***
Roku 1833 dostalo se konservatoři svrchovaně potěšitelných vyznamenání. Jeho c. k. Veličenstvo císař František I. ráčil nejvyšším rozhodnutím ze dne 30.ledna 1833 řediteli Bedřichu Dionysi Webrovi „propůjčit vzhledem k jeho neobyčejným zásluhám prostřední zlatou čestnou medaili s ouškem a stužkou“.
Čestný odznak byl řediteli udělen 18. dubna ve cvičebním sále konservatoře. Tehdejší vrchní purkrabí Karel hrabě Chotek odevzdal v přítomnosti výboru Jednoty, veškerého učitelského sboru a všech žáků ústavu osobně medaili hluboce dojatému Webrovi se srdečným proslovem.
(Na památku tohoto vyznamenání uděleného řediteli Webrovi byl dle usnesení výboru v cvičebním sále umístěn veliký portret Jeho Veličenstva císaře Františka I., který zhotovil malíř Bayer za 60 zlatých vídeňské měny).
***
V srpnu téhož roku (1833) navštívila Jejich Veličenstva císař František I. a císařovna Karolina Augusta Čechy a jejich hlavní město Prahu. Při této příležitosti dostalo se žákům konservatoře štěstí, že směli před samým vladařem podat ukázky svého umění.
Praesidenta Jednoty došlo 22. srpna 1833 toto psaní vrchního purkrabího Karla hraběte Chotka: 
„Vysoce rozený hrabě! Jeho Veličenstvo ráčilo mně právě oznámit, že se chovanci zdejší hudební konservatoře smějí o ½ 4. hodině odpolední produkovat na c. k. hradě pražském v zrcadlové síni. - Vaše Excellence račiž se tedy postarat, aby chovanci o 3 hodinách dostavili se do zrcadlové síně a aby byly přineseny tyto skladby: ouvertury oper „Upír“, „Zampa“, „Don Juan“ – dále variace pro housle od Pecháčka, pro flétnu od Fürstenaua, pro violoncello od Merka, pak Adagio a Rondo pro šest lesních rohů od B. D. Webra“ atd.
Dne 27. srpna konala se druhá produkce, a Jejich Veličenstva nejen že ráčila nejmilostivějšími slovy vyjádřit svou nejvyšší spokojenost, nýbrž poukázala také řediteli dar 400 zl. konv. m., aby je rozdělil mezi žáky.
Dne 31. srpna o 11. hodině dopolední byla konservatoř překvapena návštěvou Jejich Veličenstev, při níž Veličenstva prohlížela si učebny, cvičebný sál atd. a opustila ústav s opětovným ujištěním své spokojenosti.
(V den mocnářova odjezdu uspořádal ještě ředitel Weber ranní budíček šesti lesních rohů v císařské zahradě.)
Poznámka:
Karolina Augusta Bavorská (1792-1873) byla dcera pozdějšího bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a 24.9.1808 se provdala jako jeho čtvrtá manželka za Fratiška I. Stala se tak rakouskou císařovnou a českou a uherskou královnou.
Z druhého manželství jejího otce se dožilo dospělosti pět nevlastních sester Karoliny Augusty, mezi nimi také Žofie (1805-1872), která byla z dvojčat a Ludovika Vilemína (1808-1892), které se staly matkami pozdějšího rakouského císařského páru - Františka Josefa I. a Sissi.
Manželství Karoliny Augusty s Františkem I. bylo šťastné, Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti. Podporovala v roce 1824 také sňatek své mladší sestry Žofie s mladším synem císaře Františka I. a pravděpodobným následníkem trůnu Františkem Karlem (viz výše), protože starší Ferdinand byl dlouho považován za neschopného vlády. Obě ženy si dobře rozuměly. Karolina měla také velmi dobré vztahy s jejími dětmi, mj. i se starším synem, pozdějším císařem Františkem Josefem I. a byla také jedním z mála členů habsburského domu, který dobře vycházel i se ženou Františka Josefa I. a také svou neteří Sissi.
Na počest Karoliny Augusty bylo v roce 1817 pojmenováno nově založené první pražské předměstí Karlín (německy Karolinenthal).
***
V době císařské návštěvy Pražské konezravatoře v srpnu 1833 byl předsedou (prezidentem) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách Johann hrabě Pachta (1755-1834).
***
V roce 1836 dostalo se Jednotě nového projevu přízně vladařovy. Jeho Veličenstvo císař Ferdinand I. zaslal u příležitosti svého pobytu v Praze praesidentu spolku tento nejvyšší vlastnoruční přípis:
Milý hrabě Schönborne! Ke Svému velikému potěšení přesvědčil jsem se o zdárných pokrocích pražské konservatoře. Z té příčiny vyslovuji Vám a všem těm kteří mají podíl na trvání a zdárném vývoji tohoto prospěšného ústavu, Svůj obzvláštní souhlas a Svou spokojenost.
Praha, 18. září 1836 Ferdinand v.r.

Poznámka:
Ferdinand I. Dobrotivý (1793-1875) byl v letech 1835-1848 rakouským císařem a českým a uherským králem. Byl posledním českým králem (jako Ferdinand V.), který byl korunován a to na tradičním korunovačním místě českých králů v Chrámu sv. Víta. na Hradčanech.. Na Pražském hradě také Ferdinand s manželkou Marií Annou Savojskou (1803-1884) žil jako soukromá osoba po své abdikaci a také zde zemřel.
Na hradě mu bylo vykázáno jedno křídlo na druhém nádvoří. Také mu bylo zakoupeno bývalé toskánské panství se zámky Ploskovice a Zákupy, na nichž pobýval většinu času. Pražané ho měli rádi, vídávali ho na dnešní Národní třídě, kde na každodenních procházkách dával dětem bonbony a chudým almužnu. Praze postupně věnoval na 450 000 zlatých. Ferdinand měl hudební nadání, hrál na klavír a trubku, zabýval se botanikou a zajímal se o vývoj techniky. Mluvil pěti jazyky.
Jeho manželka Marie Anna se narodila v Římě jako dcera savojské vévody a sardinského krále Viktora Emanuela I. a jeho manželky Marie Terezie, vnučky české a uherské královny Marie Terezie.
Císařovně věnovali některá svá díla skladatelé Josef Lanner, Johann Strauss starší a Johann Strauss mladší.
V letech 1834-1850 byl předsedou (prezidentem) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách Bedřich Karel hrabě Schönborn.
***
Jeho Veličenstvo císař František Josef I. propůjčil nejvyšším rozhodnutím Jednotě roční subvenci v sumě 3000 zl. od roku 1871 počínaje. Výnosem c.k. místodržitelství čís. 4241 z roku 1872 zajištěna tato podpora na šest let a výslovně věnována k zlepšení materiálního stavu učitelských sil a ke krytí nájemného z místností školních. Vedle toho každým rokem plynnuly do pokladny Jednoty příspěvky země v sumě 8000 zl. a dar České spořitelny 1000 zl.
Poznámka:
Rakouský císař a předposlední český král František Josef I. (1830-1916) vládl celkem 68 let a byl třetím nejdéle vládnoucím monarchou po lichtenštenském knížeti a členu Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách Janu II., který vládl 70 let a 3 měsíce a Ludvíkovi XIV., který vládl 72 let.
Několik ministerských předsedů za vlády (jeden i předtím) Františka Josefa I. (panoval v letech 1848-1916) byli z rodů, jejichž členové zakládali Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách. Jako vůbec prvním ministerským předsedou monarchie s tímto titulem byl od 20.4. do 19.4.1848 František Antonín Kolowrat-Libštejnský. Při svém nástupu na trůn jmenoval František Josef I. ministerským předsedou Felixe Schwarzenberga (ve funkci 1848-1952). Poté tuto funkci zastával také v letech 1867-1868 Karel Auersperg, 1871-1879 Adolf Auersperg, 1893-1895 Alfred Windischgrätz, 1898-1899 František Thun-Hohenstein, 1899 Manfred Clary-Aldringen a 1916-1917 Jindřich Clam-Gallas.
V září 1891 vyznamenána byla konservatoř nejvyšší návštěvou Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I., jenž ráčil zavítat do Rudolfina. Dne 27. září o polednách vstoupilo Jeho Veličenstvo do jedné z loží ve velkém sálu. Na podium shromážděni byli profesoři, žactvo a orkestr konservatoře. Při objevení se mocnářově nejprve zahrál smyčcový sbor rakouskou národní hymnu a při jejích dalších slokách připojoval se postupně smíšený sbor, plný orkestr a varhany v pleno, takže závěr hymny vyzněl v nádherném majestátním fortissimu. Varhany hrál prof. J. Foerster.
***
img.PNG
AutorJan Drocár
s použitím materiálů z archivu a knihovny Pražské konzervatoře (za spolupráce Michaely Hejlové a Milana Richtera), informací z knihy Habsburkové od Brigitte Hamanové a internetových zdrojů.
Přečtěte si také